CYKLOBULF HROBCE z.s.

Aktuality

23.11. orientační závod jednotlivců Babinského bloudění v Nové Vsi u Bakova. Je to kombinovaný  závod pro jednotlivce na kole  nebo pěší. Cyklisti mají limit 1,5 hodiny, pěšáci 2 hodiny. Mapa byla předána až na startu, takže na taktiku nebylo moc času. Počasí dobré, bez deště. Na startu se sešlo ve vlnách cca 40 závodníků.

Za Bulfy jel jen Karel (můj jediný orienťák v roce 2019 na kole ) a zaznamenal neúspěch. Většina jezdců bez problémů sesbírala všechny kontroly ( 15) , ale já udělal tři chyby, což bylo na tak krátký závod moc. Začátek závodu docela šel -  prvních pět kontrol padlo celkem brzy. Pak přišla první chybka, kdy jsem si chtěl zkrátit nájezd na hlavní cestu v lese a místo toho jsem si kilometr zajel a hned další kontrolu jsem minul a musel jsem se vracet. Další kontrola na první pokus a další jsem nemohl najít. Kroužil jsem kolem vodárny a kontrolu pověšenou na větvi stromu jsem hledal aspoň pět minut. Další kontrolu opět v lese na první pokus a pak jsem udělal největší chybku - další kontrola byla vzdálená jen kousek ( jenže v lese spousta cest a cestiček ), ale já si vymyslel, že vyjedu z lesa, objedu ji po rychlé cestě a seberu z druhé strany. Jenže kontrola byla na stráni na hraně lesa a asi byla pověšená z druhé strany - prostě jsem běhal po stráni a nenašel jsem ji. Cesta do cíle byla sice po silnici, ale čas vypršel. Odečetl jsem osm bodů a zařadil se ve výsledkové listině skoro na konec ( 25. z 27 ).

Nicméně dobrá projížďka lesem za slušného počasí.

Karel 4.12.19 

.........................................................

Pavla se vdala 26.10.2019 v Bedřichově. Honza se současně oženil.

K odchodu od oltáře zvolili hudbu z Černého korzára  ( melodie naší hymny ), čímž potěšili všechny přítomné Bulfy.

.............................................

Dnešní svítání na Stonehillu ( 1.10.2019 )

........................................................

Keltský den 14.9.19 na Levíně

Letos s účastí 19 lidí, sluníčko svítilo oba dny, noc byla proti loňsku teplá. Miloš přivezl soudek Bernarda 11 st - fakt dobré! ( podařilo se ho celkem snadno zlikvidovat ). Bulfové nastoupili v "keltských oblecích". 

 

Dindy připravil pět disciplín: lukostřelba ( 8 šípů, počítá se 5 nejlepších, 2 pokusy, počítá se součet )

                                             hod oštěpem 600 gr. ( 2 hody z místa, počítá se delší )

                                             vrh koulí ( 2 pokusy, počítá se delší )

                                             střelba ze vzduchovky ( 10 ran, počítají se všechny střely )

                                             hod petanquovou koulí na cíl ( 3 pokusy, počítá se nejmenší vzdálenost od cíle )

                                        

Karel připravil jako loni kolektivní hru KUBB ( stará vikingská hra - srážení krále ). Hrálo se v různěpočetných týmech  po skončení soutěží.

Nejlepší tři v disciplíně:luk -  Jarda, Miloš, Karel

                                              Zuzka, Pavla, Tereza 

                                   oštěp: Jarda, TomS,  Dindy 

                                              Tereza, Anička, Jitka

                                   koule:  Martin, Miloš, Jarda

                                              Tereza, Anička, Štěpánka

                         vzduchovka: Hráč, Honza+TomS, Karel

                                              Jindra+Anička, Zuzka, Tereza

                             pétanque: Jarda, Fejfy, Karel

                                              Pavla, Anička, Zuzka 

                               

Celkové výsledky: V mužích zvítězil a odznak hyeny si odnesl Jarda, v ženách Anička

Muži:  Jarda ( 15 ), Miloš ( 26 ), Karel ( 29 )           ( v závorkách součet umístění v disciplínách )

          V této kategorii došlo k překvapivému propadu - Dindy dokázal celkově porazit pouze Jáchyma !

                                                                                       Takže skončil na 9. místě.

          Po dvou letech, kdy vítězil TomS se na výsluní vyšvihl služebně nejmladší Bulf - Jarda

Ženy:  Anička ( 43,5 ), Tereza 48 ), Zuzka ( 53,5 )

           Anička po dvou letech kralování Terezy ji odsunula celkem těsným rozdílem na druhé místo

Karel připravil Bulfům písemný test ze znalostí o Cyklobulfu. 30 otázek - na každou byly připraveny tři odpovědi, takže náročnost nebyla moc vysoká.  

Nejlepší byli: Dindy, Fejfy a Tereza  - 25 správných odpovědí

                     Jindra a Jana                  24 správných odpovědí

                     Zuzka                              22 správných odpovědí

                     Pavla a TomS                 20 správných odpovědí

                     Miloš                               19 správných odpovědí

                     Anička                             18 správných odpovědí

                     Jarda                               17 správných odpovědí

Bylo tam několik chytáků, takže jsem to čekal horší.

U ohně jsme seděli do 23.00 a mezi popíjením řešili "důležité" životní otázky.

Ráno po šesté vyrazil Fejfy rozvěsit 10 lampionů do lesa severně od chaty a po deváté Jáchym vylosoval pořadí, ve kterém budou závodníci startovat. Letos se přihlásilo  6 závodníků sólistů a Jáchym s doprovodem ( Miloš, Štěpánka i Jindřich ).

Jako první vystartoval v 9.10 hod Jarda. Po čtyřech minutách následovala Pavla, potom Zuzka, Honza, Jáchym a spol., Tereza a jako poslední v 9.34 Karel.

Vítěz Všechny kontroly sebral jen Karel ( 1.18 hod v terénu ) a Honza ( 1,34 hod )

          9 kontrol sebral Jarda ( 1,43 hod ) a Tereza ( 1,55 hod )

          8 kontrol sebrala Pavla ( 1,42 hod )

          6 kontrol sebrala Zuzka ( 1,22 hod )

          3 kontroly objevila skupina pod vedením Jáchyma ( 1,19 hod ) 

Kontroly byly rozmístěny většinou v lese u cest, které se hledaly dost těžce. Tím byl závod náročnější a někteří běžci si hrábli na dno ( Karel ). Ale počasí nám přálo a relax po závodě ( Jindra připravila polévku a guláš s brambory ) všechny trable zahladil.        

Díky všem za účast, za připravené jídlo a zákusky, za přípravu a organizaci soutěží a za čestné soupeření.

A taky tam někam nahoru ke keltským bohům za to, že se nikdo  neopil a nezranil ( hlavně v sobotu navečer, kdy se společný fotbálek zvrhnul v ragby )

........................................................................................

EUROHRY 2019

Letošní, už 16. ročník  Euroher s účastí 111 dvojic je za námi. Opět jsme sestavili dvě dvojice - Bulfové a Bulfačky. Za Bulfy nastupovali do jednotlivých sportů: Karel, Fejfy, Ziky, Jarda M., Zuzka a Tomáš Suda za sebe poslal Vaška Matouška, který rozhodně posílil už tak dost silnou skupinu smiley.

Bulfačky ( Pavla s Terezou ) letos úplně obnovily svůj tým a zdatně soupeřily se všemi týmy, složenými většinou z chlapů.

Bulfové zaznamenali několik hodně pěkných výkonů - biatlon ( 5. místo ), orienťák ( 23.), časovka na kole ( 14.), inline ( 26.), plavání ( 28.) a cyklokritérium ( 29.).

Bulfačky zazářily v orienťáku ( 33.), na stěně ( 39.) a v beachvolleyballu ( 35.). 

Lepší než Bulfové byly v pinčesu ( 49. místo proti 81. místu Bulfů ).

Celkově se Bulfové umístili na 39. místě ( zlepšení o 11 míst proti loňsku )

Bulfačky se umístily na 99. místě, stejně jako loni.

Počasí bylo stálé, tropické a pořadatelé vše zvládali s grácií.

Dík patří všem Bulfům, kteří závodili - Pavle, Tereze, Zuzce, Fejfymu, Zikymu, Jardovi M. (já tam taky      závodil ), Vaškovi, který posílil náš tým, Janě a Tomáši Sudovi, kteří nás podpořili ( Tomáš nám fandil i s Jitkou v sobotu odpoledne )  

.................................

YESMAN 2019 se jel 24.8. opět z kempu v Jesenici u Rakovníka. Je to 5ti hodinovka a za Bulfy jela naše nejúspěšnější dvojice Tereza + Fejfy. A potvrdili svoji formu - 1. místo ze 14 mixů. Celkově ze 66 dvojic obsadili 7. místo. Prostě naše jedničky!

....................................

V neděli 25.8. se jel silniční závod Železný dědek v Teplýšovicích. Jelo se za velkého vedra a bylo možné se přihlásit do třech kategorií ( 26, 54 nebo 106 km ). Pavly táta se přihlásil se svým novým karbonovým mazlíkem ( silničkou ) na 54 km, takže Pavla s Honzou ho na stejné distanci jeli podpořit. 54 km byly 4 okruhy. Pavla se první dva okruhy držela vepředu, ale síly začaly docházet a třetí kolo rozhodlo - p. Zahradník odstoupil, Pavla jela se zatnutými zuby tak, aby dojela a Honza pořád ještě závodil. Výsledky: Pavla 9. z 11 ( děvčata do 39 let ), celkově 49. z 63 a Honza 38. z 63.

U nás bylo taky vedro a projet jsme se jeli až pozdě odpoledne "na jedno".

............................................

Příprava na Eurohry v Mrači pod vedením Pavly a Honzy proběhla 17-18.8. V pátek se sjela první skupinka sportovců ve složení: Pavla, Honza, Karel, Jana Fejfy a Eva. Po večerní burgerpárty jsme v noci nabrali sílu a v 8.00 v sobotu vyběhli na rozcvičku. 3 km běhu a lehké protažení bylo před snídaní příjemné. V 10.00 už jsme nastoupili na písek v Poříčí. Beach volleyball jsme hráli ve dvojicích a střídali jsme protihráče i spoluhráče. Z toho vyšel jako nejlepší ten, kdo byl ve více vyhrávajících dvojicích - což byl s osmi výhrami Honza ( 2.Pavla,3.Karel a Fejfy a 4. Eva ). Následoval pinec - stejný systém. Tam zvítězil Karel s 5 výhrami, 2. Fejfy, Pavla a Honza a 3. Eva.

Po obědě ve Vranově jsme se přesunuli na kurty do Čerčan. V tenise systémem každý s každým ( jen singly ) byli jasní favorité a letos zvítězila po velkém boji Pavla ( 4 výhry ), druhý Honza, třetí Fejfy, čtvrtý Karel a pátá Eva. Na nohejbal už nastoupili je čtyři borci a točili jsme spolu a protihráče. Tady šlo hlavně o trénink. A na závěr po dvouhodinovém tenise a hodinovém nohejbalu jsme házeli na koš. Tam zazářila Eva, druhý Honza, třetí Karel, čtvrtý Fejfy a pátá Pavla. Poté jsme se vrátili do Mrače a následovalo jídlo a pití, k čemuž se připojili i Jarda se Zuzkou, kteří přijeli po 18.00. V jedenáct jsme šli spát, až na Jardu, který si společenský  večer protáhl do dvou po půlnoci.

Neděle ráno 6.00 Fejfy vyráží rozmístit kontroly na orienťák. V 9.00 je připravený odstartovat závod. Letos vymyslel jiný systém, podobnější tomu na Eurohrách. Rozdělil závodníky do třech dvojic a každá dvojice si před startem rozdělila kontroly, které budou samostatně hledat. Čas pro návrat je pevný - 22 minut a za každou minutu navíc je penalizace minus 2 body. Je to dost kruté, ale podmínky mají všichni stejné. Jako první vyráží Karel se Zuzkou, Po pěti minutách Jarda s Honzou a po dalších pěti minutách Pavla s Evou. Kontroly jsou tentokrát rozmístěné hlavně kolem Benešovského potoka a lomu. První do cíle přibíhají Zuzka a Karel, skoro současně, s tříminutovou rezervou do limitu. Další přibíhá Pavla přesně v limitu. A další závodníci už limit nestíhají. Jarda 3 minuty, Honza 4 minuty a Eva 6 minut po limitu.

Výsledky: 1. dvojice ( Karel+Zuzka) nasbírala 13 bodů, nic neodečetla

                 2. dvojice ( Pavla+Eva) nasbírala 20 bodů, 12 odečetla, takže zůstalo 8 bodů

                 3. dvojice ( Jarda+Honza) nasbírala 19 bodů, 14 odečetla, takže zůstalo 5 bodů

Mezi stromy jsme pak napnuli sleklajnu a zkoušeli kdo vydrží stát na místě nejdýl. Tady předvedli své rovnovážné schopnosti Pavla s Honzou. Pavla vydržela stát na místě 1 min, 24 sec a Honza 1 min a 9 sec. Další borci byli s výsledky daleko za touhle fenomenální dvojicí: Eva 14 sec, Karel 4 sec a Jarda s Fejfym 2 sec.

Jako poslední disciplínu jsme zvolili lukostřelbu. Stříleli jsme dvě kola 8 šípů a počítali vždy 5 nejlepších zásahů.  První kolo jsme stříleli asi ze 7 metrů, druhé z devíti. Tady se ukázal jako nejlepší lukostřelec Honza ( 84 bodů ), za ním Karel s 80 body, třetí Pavla ( 78 bodů ), čtvrtý Fejfy se 77 body, pátý Jarda 74 bodů, šestá Zuzka 55 bodů a sedmá Eva s 21 body ( nepodařilo se jí ve druhém kole zasáhnout terč ).

Počasí jsme měli oba dny letní, v neděli až tropické. O pitný režim a přísun kalorií se vzorně starali Honza s Pavlou. A za to jim patří náš dík.

A za čtrnáct dní uvidíme, jestli nám soustředění v Mrači pomohlo k lepším výsledkům.

 

.........................................

Dne 3.8. jsme se s Terkou zúčastnili plánovaného vrcholu letošní sezóny v podobě Pitzal Alpine Glacier Trails na 48 km ve vysokohorském prostředí rakouských Alp. Jelikož jsme nechtěli podcenit přípravu, tak jsme vyrazili o dva dny dříve s myšlenkou na částečnou aklimatizaci. Část trasy se totiž běží v nadmořské výšce 3.000 m n.m. a každý kyslíkový dluh by se zde nemusel hodit s ohledem na zbylou část závodu. Ubytovali jsme se v nadmořské výšce o něco více než Sněžka a podnikali výlety po okolních kopcích. Den před závodem jsme se přesunuli o něco níže do údolí a po prezentaci za vydatného lijáku si dali odpočinek před startem, který byl ráno v 5:00. Tedy proběhla brzká vstávačka s rychlou snídaní a poslední kontrola povinného vybavení před startem, protože u tohoto závodu byla vyžadována kromě náhradního nepromokavého oblečení i horská výbava na ledovec a malá lékárnička + 1,5 litru vody do rezervy, což se proneslo. Start proběhl za výstřelu z děla za úplné tmy a had závodníků s čelovkami se začal vlnit v údolí pod okolními velikány. Po cca 2 km se stoupalo na nejvyšší bod lehce nad 3.000 metry, což si vyžádalo bezmála 2 hodiny, ačkoliv to bylo necelých 5 kilometrů s převýšením až 300 m/km. Naštěstí se těsně před startem počasí uklidnilo a nahoře místo hromů a blesků čekal ranní rozbřesk s teplotou pouhé 2°C a tedy se teplé oblečení ze zásob hodilo. Po krátkém občerstvení přišla vyhlášená pasáž v podobě přeběhu přes ledovec s hroty na botách v podobě maček, protože bez tohoto vybavení by se tato část závodu dala velice špatně zdolat. Po lehké klouzačce po vyzutí nesmeků na sněhových polích vedle ledovce  následoval těžký úsek v podobě velkých kamenů a cesty zpět do místa startu. Odsud se začalo opět stoupat do dalšího sedla s horským plesem. Po zdolání tohoto kopce přišlo vhod další pořádné občerstvení před rovinatější pasáží po horských loukách kolem potoků s vodopády. Na konci této pasáže byl poslední složitý výstup s pomocí ocelových lan ve skalní rozsedlině s finálním výhledem na ledovec na odvrácené straně hory. Z tohoto místa chybělo cca 11 kilometrů do cíle, což už bylo veselejší i vzhledem k nejlepšímu úseku trasy, který se dal cca ze 70% běžet. Toto nám dodalo poslední zbytky energie a dařilo se dobíhat i závodníky před námi. Celý závod jsme absolvovali s Terkou na dohled a doslech, i když se nejednalo o orienťák, ale místy se při přechodu hustého mraku se viditelnost lehce zhoršila a dohled byl složitější, ale jinak to byl krásný zážitek. Výsledek asi není tolik důležitý, ale povedlo se nám absolvovat trasu za 9 hodin a 58 minut v první polovině startovního pole a Terka se umístila na 15 místě mezi ženami. Po doběhu následovala rychlá regenerace s občerstvením a fandění ostatním při doběhu.

Tom F. 16.8.2019

............................

Dne 13.7.2019 se uskutečnil v Nespekách u Benešova oficiálně třetí ročník Nespeckého běhu. Jedná se o trailový běh, který vede částečně lesy a místy po zpevněných a převážně nezpevněných cestách a cestičkách. Délka závodu byla společná pro všechny kategorie a čítala 13,5 km s občerstvovačkou v 1/3 a 2/3 trasy závodu. Za nás se rozhodli zkusit tento závod Terka a Tom F. a mnoho účastníků z party kolem party Pivo a Myslivec. Po vytrvalém dešti, který hrozil i v průběhu závodu byla trať dost rozmáčená a místy blátivá. Jelikož jsem nechtěl zašpinit své běžecké boty, tak jsem rád sáhnul po testovacích botách, které poskytl přímo organizátor a tedy nebylo nad čím váhat, což se později potvrdilo jako dobrý tah a i s nevyzkoušenou obuví se mně i Terce dobře běželo. Oproti minulému ročníku běžel každý na sebe a chtěl jsem si vyzkoušet jaké tempo budu schopen držet. Po cca 1,5 km a zaběhnutí do kopcovitých pasáží jsem ztratil úplné čelo závodu z dohledu a spíše běžel v udržovacím tempu a držel si pár závodníků za sebou v odstupu. Další kilometry plynule ubývaly a postupně se podařilo několika běžcům se na mě dotáhnout před závěrečným prudkým stoupáním. Nicméně jsem se trochu kousnul a zkusil i v kopci před seběhem držet tempo rychlé chůze. Toto se povedlo, tedy až na jednoho vytrvalce, který se udržel, ale delší vláček běžců byl znovu potrhán. Kousek před cílem mě poté tento vytrvalec předběhl, ale toto již nerozhodovalo a s dobrým pocitem jsem vběhl pod cílový oblouk. Po pár minutách doběhla i Terka a také si pochvalovala zkušební obutí. Cílem jsme tedy proběhli v čase 1.06:02 a 1:16:05. Tento čas stačil v mužské kategorii na 7.místo z 25 v kategorii a v ženách 4.místo z 20 v kategorii, což je zlepšení oproti předchozímu ročníku. Závod byl zkušebním testem nad nadcházející horský maratón v Rakousku. Celý závod jsme pak společně zakončili s opečenou klobásou a notnou dávkou hořčice v puse.

Tom F. 16.8.2019

.......................

10. srpna se jel 1. ročník MTBO závodu na 4,5 hodiny KOLOTOČ v Kladenském Sletišti. Závodníci si taky užili deštivý den. Za Bulfy jela Pavla ( s Václavem Matouškem ) v kategorii MD. V kategorii jelo 8 dvojic a naše dvojice skončila na bedně - 3. místo.

po dojezdu vždy s úsměvem ...

 

..................................................

10. srpna se jel další ročník Podkrkonošského maratonu ( 51 km a nastoupat 1000 m ). Start v Lázních Bělohrad. Jako vždy se jely dvě distance - 50 a 80 km. 50 stačí, takže v 10.30 bylo odstartováno z náměstí, jeden okruh kolem města, aby se peloton roztrhal a vzhůru do kopců. Počasí 22 st, dusno, Sluníčko a během závodu několikrát drobně zamžilo. V cíli pak začal déšť přituhovat a domů jsme jeli místy v pěkném slejváku. Závod byl oproti loňsku, kdy jsme jeli v oblacích prachu, vlhčí - v lesích bylo mokro, některé výjezdy nešly provést, protože se smekalo kolo. Viděl jsem jen jeden pád, ale závodník to přečkal bez úhony a na začátku pár jezdců sjelo z cesty do pole. Dost lidí lepilo. Občerstvovačky byly dvě - voda, meloun, banán a bez zastávky dál. Oproti loňsku jsem se zlepšil o 3 minuty, takže spokojenost. Na mojí distanci jelo 476 bajkerů, já skončil s časem 2.37 hod na 242 místě. V kategorii M60 nás jelo 62, tam jsem skončil na 27 místě. Nejlepší jezdec v mojí kategorii to dal za 1.58 hod.  Na parkovišti jsem se po závodu oplachoval vodou z bidonu ( hlavně nohy nebyly pod vrstvou bahna moc vidět ) a místní občan mi z balkonu nabídl vodu. Čekal jsem jak to vyřeší - donesl mi kýbl teplé vody - a už se neukázal, takže aspoň takhle na dálku - ještě jednou díky.

takhle čtu ostrou levou zatáčku ...

.......................................

Aby toho nebylo dost, tak se jel 15.červa závod Ruská Ruleta. Tedy během měsíce čtvrtý závod a my opět na startu. Letos vyšel závod na zatím nejteplejší den v roce a já věděl, že to nebude vůbec lehké a trochu tušil, že takovéto teploty mi úplně nevyhovují během přibývajícího času. Startovali jsme úplně v poslední vlně a slunce již bylo vysoko v nadhlavníku a peklo to až běda. Dlouho jsem po startu váhal jakou zvolit trasu, ale nakonec jsem klasickou Mariánskou cestu a jistotu zaměnil za kopce po startu a následnou rovinatou pasáž až do Mimoně. Toto byl plán a z počátku to vypadalo i celkem dobře, ale na třetí kontrole jsem zvolil lesní cestu, která brzo skončila a já zvolil postup skrz les, protože tam musí být cesta, která je v mapě a během cesty houštím potkali i jeden ženský tým s podobným problémem. Řekl jsem i ostatním tudy a skrze roští a větve jsme se po 15 minutách celý poškrábání dostali na asfaltku. Logicky dle mapy cesta vedla vlevo, ale tam byl po 100 metrech plot a obora a pro zdolání se muselo táhnout kolo po žebříku přes ostnáč do 3 m. To by ještě šlo, ale následovala jízda oborou, kde dle mapy byla jediná cesta, ale ve skutečnosti tam bylo cest hned několik a všechny se zdá-li být pěkné. Naštěstí tam byla těžba v plném proudu a jedno zaváděcí vozidlo nás chvilku vedlo prachem a po cca dalších 15 minutách se dojelo k další bráně a následoval stejný horolezecký výkon. Trochu jsem tušil kde jsme v mapě, ale až se Terce podařilo najít kontrolu byla akce obora minulostí a my mohli frčet skrze louky a hlavně lesy dál, protože na slunci to moc nešlo. Dokonce jsme cestou na písčitých cestách poblíž Mácháče narazili na triatlonový závod a nevedli si ve srovnání špatně. Do cíle zbývalo 2,5 hodiny a cesta nás vedla na rozhlednu Vranovské skály pod Zříceninou Ralsko. Do konce nám chybělo ještě cca 50 km a nejvíce bodované kontroly. Následovala cesta po silnicích a mně došla voda a místo hledání hledal v mapě studánku, abych se neuvařil. Tedy se změnila strategie a místo dále na sever se jelo jižněji a nakonec vedle studánky byla i hospoda, kde jsem se osvěžili a pokračovali dále do kopců. Na vrcholu kopce jsem řekl, že ještě v soutěsce jsou další dobře bodované kontroly a poté se pomalu nasměřujeme směr cíl. Do cíle zbývala hodina a čtvrt a cca 25 km, ale další cesta skrz les, hledání kontrol v místech, kde podle mapy kontroly byly, ale ve skutečnosti nic a po cca 50 minutách útrap do dalšího kopce jsme vylezli na stejnou asfaltku, kde jsme slezli o cca 3 km dále a stále chybělo asi 20 km i tou nejpřímější cestou a 30 minut času. Navíc jsem se začal přehřívat a křeče nastoupili. Měl jsem magnézium a to zažehnalo nejhorší, ale stejně jsem se musel ploužit ve volném tempu a počítal každý kilometr. Mapování nechal na Terku a místo sbírání kontrol jen hledali stín stromů kolem cest. Nakonec se nám podařilo doploužit do cíle 24. minut po limitu, což znamenalo ztrátu 105 bodů. Dalo se tušit, že z toho nemůže být žádný zázrak, ale po shlédnutí výsledků doma, protože nás ani netiskli do výsledovek v cíli jsme zjistili, že jsme obsadili 3.místo ze 13. týmů v kategorii. Vyhlašoval se pouze nejlepší tým v naší kategorii, takže zase bez bedny, ale už ne bramboračka. Bez toho hledání kontrol by to s přehledem stačilo dojet do cíle pouze na čas a bylo by to vítězství s pohodlnou rezervou. Po dojetí mě chytla hned zimnice z přehřátí a musel jsem se půl hodiny dopíjet, než jsem byl vůbec schopen zase fungovat. Pro nápravu nálady jsme se přesunuli do Novémo Něsta pod Smrkem na zdejší singltreky, kde nás v neděli čekal přechod studené fronty a pořádné bahenní zábaly pro lepší regeneraci. Takže příště snad na čas, ale zase to bylo pěkných 100 letních kilometrů.

Tom F. 7.7.2019

.................................

Závod Ztracené Kobylky se letos konal 8.6.2019 kde jinde než v Rekreačním středisku v Mladoticích. Jako vždy je zde jedna z nejnabitějších startovních listin v celém seriálu orientačních závodů. Letos se nesl závod v duchu filmu Limonádový Joe aneb Koňská opera. Letos měl startovat tým Karel s Janou a Terka s Tomem, ale první tým nakonec zvolil jiný program, snad nezaměnil znovu Kolaloku za jiný produkt při přípravě na závod :-))). Já s Terkou raději zůstal při přípravě jen u filmové verze a ještě cestou do zázemí Mladotického areálu si připomínali všechny padouchy, kteří se na startu a během závodu mohou objevit. Závod byl i zpestřen tím, že během cesty na tajných kontrolách bylo rozmístěno dvacet zlatých cihel, kde každá měla hodnotu 25 bodů ve výsledcích. Nicméně váha cca 3-4 kila byla opravdu velká a vozit se nám opravdu nechtěla, i když na tajné kontrole se nám podařilo jednu cihlu osobně spatřit a potěžkat. Plán cesty byl jasný nasbírat co nejvíce kontrol a dorazit včas do cíle. Cesta ubíhala pod koly biků bez větších problémů a zvolená trasa na jihozápad se zdála být i celkem rozumná. Cca hodinku před cílem jsem zvažoval ještě několik dojezdů, ale lákala mě jedna kontrola za 50 bodů u Čoubova mlýna a 30 bodů u Strážiště, což je cca 3-5 kilometrů od místa cíle. Zvolil jsem tedy risk a vsadil vše na jednu kartu, s tím, že to už nějak dotáhneme a dojedeme třeba i do 10-ti minut po limitu s drobnou penalizací. Měli jsme cca 30 minut na 9 km v kopcovitém terénu, ale neuvědomil jsem si, že jsem si pustil pozdě hodinky, až po namapování cca 5-6 minut po oficiálním startu. Po sjezdu k mlýnu ž Terka začala říkat, že nemáme čas, ale já stále věřil. V následném kopci jsem i trochu vytuhl a horko těžko se vyškrábal lesní cestou do Strážiště. Pak jsem do toho šlápl, ale zase Terka musela čekat, protože se jí ve sjezdu připletlo auto do cesty a nešlo předjet a tedy minutka po minutce nám protékala mezi prsty. V cíli to znamenalo necelých 15 minut přes limit, což znamenalo ztrátu 85 bodů. Na hodinkách jsme měl ztrátu cca 9 minut, což by činilo odečet pouze 30 bodů. Při čekání na výsledky jsme dali koupačku v tradičním bazénu a Terka byla naštvaná, že jsem neposlechl, když chtěla jet do cíle a mít dostatečný časový polštář na poslední setkání s bandity. Nakonec to neskončilo úplně tragicky, ale bedna bohužel nebyla. 4.místo z 31. v kategorii s pouhou ztrátou 10 bodů (1 minuta) na třetí zamrzí. Snad příště to bude lepší.

Tom F. 7.7.2019 

.................................

Dne 1.6. 2019 se konal již tradiční závod Úštěcký masakr, tentokrát startovala jen Terka ve dvojci s Ladislavou Antalovou a můj parťák Karel, který měl původně jet, nakonec po vzájemné domluvě a omluvě z jeho strany odřekl a vyspával lehkou opičku, která mu seděla za krkem po páteční pařbě spojené s oslavou narození potomka Ondry a Štěpánky, malého Tobiase (GRATULUJEME) a nové funkce v životě (dědy). Babička na tom byla dle ověřených informací o fous lépe a alespoň se Zuzkou vyrazila na bike trochu prosvižnit hlavu po podařené akci. Ale zpět k závodu Terka s Laděnou jeli cestou necestou za pěkného slunečného počasí a dařilo se holkám sbírat jednu kontrolu za druhou. Vše vypadalo náramně, ale v poslední hodince se podařilo lehce zakufrovat a tlačit kolo cestou necestou a tím se připravit o jednu dobře bodovanou kontrolu, která by byla potřeba na dosažení ještě o stupínek lepšího umístění. Nicméně mapařsky to Terka ustála a i 2. místo v kategorii z devíti startujících týmů a celkově 19. z 63 dvojic je skvělé, ale ta jedna kontrola zamrzí. Po vyhlášení výsledků následovala tombola, kde jsme letos nic nevyhráli, stále čekáme na to maso, ale snad zase za rok. Zde stojí za zmínku uvést, že ve smíšené kategorii MD vyhrála Babička a dědeček a tedy jasná inspirace pro naše Bulfy s novou funkcí, že je tato funkce i motivující a se střízlivou hlavou a rozumným plánování se dá závodit vrcholně v každém věku.

 

Tom F. 7.7.2019

.......................

Dne 25.05.2017 se uskutečnil v krásném prostředí Beskyd závod Rock Point - Horská výzva Beskydy. Start a cíl závodu byl situován do Amfiteátru na Horečkách u skokanských můstků ve Frenštátě pod Radhoštěm. Do místa startu jsme dorazili den předem, protože jet přes celou republiku brzo ráno se nám moc nechtělo. Zvolili jsme střední vzdálenost (HALF) na 43,4 km se startem v 9:00. Na startovním roštu jsme vybojovali pozici v cca 1/3 startovního pole a já si vytipoval možné soupeře a cíl byl jasný. Na začátku moc neztratit a hlídat si po očku tyto dvojice a pokud to půjde, tak se lehce posouvat ve startovním poli. Trasa vedla následovně: Start: Trojanovice/Amfiterátr, Velký Javorník - Pindula sedlo - Černá hora - Pod ch.Mír - ch.Mír - Pavlovy louky - Dolní Bečva - Na Kamenném - Skalíkova louka - Pustevny - Radegast (socha) - Radhošť - Velká Polana - Černá hora – Pindula (sedlo) - Velký Javorník - Trojanovice/Amfiteátr - cíl. První stoupání prověřilo všechny závodníky ve zdejších vyhlášených serpentinách a ačkoliv bylo pár dní po místních vydatných deštích, tak trasa byla kupodivu celkem dobře běhatelná s výjimkou svažitých lesních částí, kde ještě stále tekla prostředkem cesty stružka či strouha potoka. Na vrcholu Javorníku jsme seběhli pár smíšených dvojic a moje přání se pohybovat v popředí byl naplněn. Měli jsme vypůjčeny trekové hole, které nám opravdu ve složitých výbězích pomáhali držet tempo a zapojit celé tělo a nechat trochu odpočinout nohy. Po první občerstvovačce na cca 15 km se ustálil i počet  závodníků, kteří nás tu a tam předběhli a pak zase my je. Následovalo táhlé stoupání v podobě cca 10 km, které nás dovedlo na Pustevny a zdejší druhou občerstvovačku a já začal cítit, že by to nemuselo být špatné a začali jsme odbíhat jedné dvojci, která se na nás lepila už asi 15 km. Na 35 km po seběhu do sedla Pindula nás čekalo posledních 8 km z toho 4 km do kopce a v tom to přišlo. Terka dostala hlaďák a musela hodně zvolnit a vždy po pár metrech zastavovat, aby nabrala síly a doplnila energii z tyčinek. Následné stoupání tedy bylo spíše trápením a jeden závodník za druhým nás začal předbíhat. Nicméně se podařilo vyškrábat znovu na Javorník a volným tempem seběhnout do cíle bez zásadních očekávání. Po občerstvení a odpočinku jsme se podívali na výsledky a bylo z toho nevděčné 4 místo za čas 5:49:25, ale i to se počítá. Během posledních 8 km jsme ztratili cca 15 minut oproti konkurenčním týmům a to rozhodlo, že jsme neudrželi druhé místy a pěknou prémii 4000,- Kč. Nicméně jako úvod do dalších dlouhých běžeckých závodů je to dobré ponaučení.

Tom F. 7.7.2019

......................

18.5.2019 - Pochod Praha-Prčice. Nikdo se k nám nepřidal, takže jako loni Karel s Janou, tentokrát na trase Střezimíř-Prčice ( deklarováno jako 31 km, ale skutečnost 35 km ) . Krásný den, který začal odjezdem vlakem z domova 4.49 a skončil příjezdem domů po 22.00.  9 hodin chůze s hůlkami, v každé vesnici občerstvení a dobře značená trasa. Doporučujeme. Letos šlo přes 26.000 pochodníků.

....................................  

BULFODROM 2019 se konal 4.5.2019.

Na start dorazilo 21 odhodlaných bikerů. Neodradila je ani předpověď počasí, která se nakonec bohužel vyplnila. Start byl ještě bez deště a větru, ale po hodině začala padat teplota až na 4 st.C, začalo pršet a foukat studený vítr. Ti kteří hledali kontroly u Blíževedel si navíc užili i sněhovou přeháňku. Takové počasí za posledních 10 let Bulfodrom nezažil. Všichni se vrátili sice promočení, ale spokojení se svým výkonem. ( včetně dvou nejmladších závodníků Nely a Kryštofa ).

Díky všem, kteří přijeli a opravdu závodili. Na tuhle sobotu budou určitě dlouho vzpomínat.

dvojice nováčků Dušnická srst v akci

                               

 

1. místo DD Vyhlídková jízda ( Dagmar Musilová, Martina Vašáková ),

( Dagmar byla dekorována v rychlosti před odjezdem jejího vlaku )

2. místo DD Jóga team ( Nela a Sylvie Baráškovy )

Kategorie DM - 1. Pumpičkáři ( po několika letech neúčastí se vrátili ve velkém stylu )

Lenka a David Hiršalovi - absolutní vítězové !

2. Jedem s medem ( Tereza Škrampalová, Tomáš Fejfárek )

3. Lesní skřítci ( Hana a Míla Krocovi )

Kategorie MM - 1. místo Bratři v triku ( Miroslav a Jaroslav Šmídovi )

 2. místo Betonáři ( Jaroslav Šustera a Radek Vaněk )

3. místo ( Petr Šustera a Petr Seliger )

Jediní jezdci, kteří se účastnili všech 11. bulfodromů

Bulfové děkují firmě Kovoobrábění Neschner za medaile vítězům a Betonářům za zasponzorování soudku piva.

Karel , 6.5.2019

​................................

BULFODROM - popis závodu pro začátečníka:

​1. Bulfodrom je amatérský orientační závod dvojic na kolech - dvojice hledá kontroly, vyznačené v mapě, v     

                    terénu. jede se ve třech kategoriích DD,DM a MM ( dáma dáma, dáma muž nebo muž muž ).

                    Pokud jede rodič s dítětem, je to pořád stejné rozdělení do kategorie.

                   Přihlášená dvojice se dostaví v den závodu od 8.30 do 10.30 do místa startu v Hrobcích čp

                   26, auta parkují v místě startu

2. Dvojice se zaprezentuje u pořadatelů, dostane mapu se zakreslenými kontrolami, popis jednotlivých kontrol a

    průkazku ( do které si kleštičkami v místě kontroly dvojice procvakne číslo nalezené kontroly ).

    A u prezentace si dvojice zaplatí startovné 100,- za osobu

3. Pak má dvojice čas připravit si kola, batůžek s jídlem, pití a další pro ně potřebné věci. Přemýšlí, kudy asi

    pojedou, ale pořád ještě neví, kolik bodů získají na každé kontrole

​4. start je po kategoriích. První jedou DD v 11.00, po nich ostatní. Kilometr po startu všichni dostanou lístečky s

    bodovými hodnotami jednotlivých kontrol - a teď to začíná být zajímavé - už víme, kde jsou kontroly a teď už

    také víme, jak jsou ohodnocené ( čím víc bodů nasbírám, tím mám lepší výsledek ). Pozor na kontroly, kde je

    0 bodů - ty nejsou v terénu osazené !

   kontroly jsou označené oranžovobílým lampiónem a na něm visí kleštičky

​5. dvojice vyráží k první kontrole ( postup si volí každá dvojice svůj - někoho možná potkáte až zase v cíli )

6. limit závodu je  7 hodin od odstartování. během této doby se dvojice snaží objevit a označit do průkazky co

    nejvíc kontrol s co možno nejvyššími body )   

​    - některé kontroly tvoří sérii - když se dvojici podaří najít všechny kontroly série, získá body navíc

​    - jedna kontrola je "žravá" - na jejím místě je pouzdro s dalšími body - ten kdo k ní přijede, označí si kontrolu 

      do průkazky a odstřihne si lísteček s body, který kouká z pouzdra ( nůžky jsou u pouzdra ). samozřejmě, kdo

      přijede dřív, má víc bodů

​7. může se stát, že na místě kontroly nic nebude ( občas nám to někdo ukradne ), v tom případě si zapište

    odpověď na otázku, která je vedle popisu kontrol a v cíli nám ji řeknete

8. časový limit je 7 hodin. za každou min přes limit se od konečného součtu získaných bodů odečte 1 bod

    a to až do 10 min. za každou další min přes limit se odečte 5 bodů a to až do 30 min přes limit. za

    každou další min přes limit se oddečte 10 min až do 60 min. potom už následuje DNF ( víc než 1 hodina

    po limitu )

    takže až budete v terénu, sledujte si čas a svoje síly.

    je lepší přijet dřív, než odečítat pracně získané body.

9. jezděte ve dvojicích, dodržujte pravidla na silnici, když se ztratíte, nebo budete potřebovat radu, volejte

    pořadatele ( číslo je na mapě ) 

10.  nezavodí tu profesionálové, snažte si den užít, než se utahat a zranit

11.  neztraťte průkazku! bez ní nemůžeme dvojici vyhodnotit !

12.  v místě startu a cíle jsme celý den, kdykoliv se tu můžete zastavit, odpočinout a zase vyrazit do

       terénu

                                          a tak tedy ... BAJKU S MAPOU ZDAR !!!

 

..........................

Dne 27.4 se konal první letošní závod Shocartligy a to VIPrahlý BAJKonur. Tentokrát se závod konal v Dobříši a mapový prostor se točil kolem Brd. Na start jsme nastoupili s Terkou a nevěděli co čekat. Celkem bylo přihlášeno přes 100 týmů a i v naší kategorii MD byla hodně silná konkurence. Po startu jsem zvolil trasu spíše mírnějšího charakteru po zpevněných cestách a asfaltu a až na druhou polovinu závodu plánoval vjet do Brdských lesů a kopců. Ze začátku se nám dařilo sbírat kontroly celkem pravidelně a nebyl důvod propadat panice, když hodně týmů jelo v odlišné strategii ve směru spíše proti nám. Jelikož bylo znovu chladněji, ale naštěstí bez deště, tak se i po lesních cestách a kořenech a kamenech dařilo držet slušné tempo a nebýt pár nesjízdných úseků, tak se celý závod dal absolvovat bez slezení z kola. Poslední hodinu jsem si zahrával s myšlenkou změnit původní plán a jet spíše pod hory, ale najet třeba o 8 km více, nebo se pustit do kopců a dát to na riziko. Nakonec jsem šel do rizika a jednu kontrolu nechal v rezervě, že by se stíhalo. Sice se stíhalo, ale 12 minut by bylo na hraně a tedy po dohodě jsme jeli přímo z hřebene do cíle kolem vojenského prostoru a nechali dobrodružství s časem na jiné závody. V cíli nás pak čekalo překvapení a sice nás pár týmů předjelo či mělo shodně kontrol, které byly všechny stejně obodované, ale díky času to stačilo na 3. místo z 18-ti v kategorii. Na začátek sezóny to byl až nečekaný start. Díky kopcovitému terénu se podařilo najet téměř přesně tisíc výškových metrů a trochu se za těch pět hodin vytrápit do táhlejších stoupání. Naštěstí nebylo trápení s hledáním kontrol, což bylo klíčové.   

 

Tom F. 1.5.2019

.........................

20.dubna tradiční jarní maraton "Český ráj" - 50 km v krásném prostředí, společně s velkou bandou příznivců kol. Letos se na start postavilo 1.206 lidí ve všech kategoriích. Poprvé mohly závodit i elektrokola - ale jelo jich jen sedm. Počasí - teplo už od rána, což bylo naprosto nezvyklé a sucho - takže při jízdě na polňačkách chvílema nebylo vidět na cestu. Kemp Peklo, kde se startuje, letos prochází jakousi rekonstrukcí, dřevěné boudy zbourané, auta pakovala před kempem. Na start jsem dorazil s rezervou půl hodiny, což bylo sakra málo, takže jsem stál daleko v lese a po odstartování pár minut popojížděl k startovní čáře. ( Obvykle tu stojíme hodinu dopředu ) Letos jsem jel opět sám. Ty časy kdy nás jezdila parta jsou asi pryč. Jízda probíhala celkem fajn ( letos jsem toho díky nemoci moc nenajezdil, ale výsledek není oproti loňsku o moc horší ), na prvním výjezdu lesním úvozem jsem sice musel z kola - přede mnou někomu nešlo zařadit a spadl, ale pak to šlo bez problémů. Cestou se přede mě zařadil starší chlapík a říká, že se za mnou vyvážel pět kilometrů, tak že se vystřídáme, ale to už jsme se blížili k občerstvení. Na občerstvovačce jsem se chvíli zdržel, ochutnal jsem místní sekanou s chlebem a dobře jsem udělal. Jelo se mi hned líp. V posledním kopci se mi podařilo předjet asi deset jezdců a po louce a podle hráze jsem před sebe nikoho nepustil. Čas v cíli: 2.12 hod. Celkově jsem na 738. místě , v kategorii do 60 let na 122. ( jelo nás 205 ). Spokojenost.

                                                  

Karel 25.4.2019

...........................

Dne 13.4 se uskutečnil závod Pyšelský kopeček, který byl již čtvrtým ročníkem. Díky inovované trati, která vedla téměř z 80 % po lesních a polních cestách, to byl čistokrevný kros. Nechtěli jsme nic podcenit a týden před závodem si šli trať zkušebně proběhnout, ať víme co nás čeká. Jednalo se o klasický půlmaraton, do kterého bylo vloženo plno kopců a kopečků. Oproti loňskému roku se běžel jeden okruh a počasí znovu čarovalo a ráno i přes den se teplota pohybovala od 2°C do 10°C.  Běžecky to však neznamenalo žádnou hrůzu, ba naopak a až na pár klopýtnutí se nám podařilo trať dokončit v tempu. Oproti loňsku byla větší konkurence a tak se umístění nepovedlo zopakovat. Terka obsadila 4. místo z 9-ti v kategorii za čas 2:00:26 a já obsadil 5. místo z 23 v kategorii za čas 1:45:28. Po bohaté tombole, která nám letos nic nepřinesla jsme se rozjeli dom s pěknou únavou v nohách.

 

Tom F. 1.5.2019

...........................

Ve dnech 23.3 až 24.3 se konal závod Brutus Extreme Orienteering 2019. Jednalo se o běžeckou akci v Cholíně u Slapské přehrady. Závod byl rozdělen na dvě etapy o délce 6 hodin v sobotu a 5 hodin v neděli. Jelikož jsou břehy kolem přehrady hodně strmé, tak naplánovat optimální trasu nebylo ani jeden den úplně jednoduché. Původně jsem tento závod neměl běžet, ale poté co onemocněl jeden z přihlášených členů, tak jsem byl draftován do týmu Pivo a Myslivec jako dobrovolník. Díky zkušenosti z orienťáku jsem dostal důvěru na mapě. Dokonce i počasí bylo rozděleno na dvě tváře. V sobotu vedro a opalovačka, v noci na neděli díky studené frontě prudké ochlazení s ranním deštěm. V sobotu se nám přes den relativně dařilo brát kontroly kolem celého jezera, ale cestou se začala projevovat únava v nohou a poslední půlhodinku se nám do cesty připletlo jedno z nejprudších stoupání, což u některých členů týmu znamenalo doběhnutí na pokraji sil a lup ho, byla tam ztráta 25.minut přes limit, což si vyžádalo propad v pořadí. Jelikož jsme startovali v turistické katergorii, tak i přes ztrátu to zas takový sešup nebyl, ale pro neděli to na pohodě nepřidalo. Naštěstí díky ochlazení se podařilo trochu zregenerovat a ostatní členové týmu měli zase elán. Opět nás čekalo několik kopců, ale s podobnou strategií z předchozího dne se nám podařilo s výjimkou jedné kontroly. Zde nás vyrušila divoká prasata před očima a drobné bloudění. Díky tomu se běželo nicméně rychleji, což v cíli znamenalo jen minutu přes limit a solidní přísun bodů, jež nás celkově posunul na 1.místo z 12-ti startujících. V sobotu se naběhalo kolem 37 km a v neděli 30 km a tedy dobrá rozcvička před sezónou. Nejvíce jsme utíkali před klíšťaty, kterých bylo v listnatých lesích opravdu plno.

Tom F. 1.5.2019

.......................

Dne 10.2. 2019 proběhl 52. ročník J50. Jako nováček jsem byla zařazena do osmé tedy poslední vlny, což znamenalo start v 9.35. Po celkem klidném startu jsem začala zjišťovat, že po krásné stopě a hezkém prožitku z klasické techniky si můžu nechat zdát. Postupně jsem se tedy vyšoupala na Čihadla a těšila jsem se na sjezd směr Smědava, ale tam začalo sněžit a foukat proti vítr, takže žádný odpočinek nebyl. Po sjezdu pokračovalo šoupání a nepříjemný vítr  a tak to pokračovalo až do cíle. Naštěstí milé paní se svačinkou na občerstvovačkách a občas vtipné hlášky závodníku mi dodávaly energii. Výsledný čas byl 5:20 a celkové 3237. místo z 4206 účastníků , v kategorii do 39 let 118. místo ze (173).Už nikdy více SKOL !

 Tom F. 15.2.2019

............................

10.-13. ledna se v Abertamech uskutečnilo zimní soustředění  na běžkách. Podmínky - fůry sněhu, ostrý vítr, namrzlé stromy, v pátek neupravené stopy. V sobotu začaly padat stromy na cesty, uzavíraly se některé přístupové cesty na Božák. Se všemi nástrahami se Bulfové vypořádali na jedničku. Samozřejmě naši výpravu doplnili i naši příznivci nečlenové ( Hráč, Míša, Martin a Honza ), kteří se zapojili do intenzivního tréninku. Vcelku náročný program jsme proložili večerními hrami ( Caverna a Activity ). S ohledem na svoji skromnost nebudu zveřejňovat vítěze Caverny. V Aktivitách kralovala Tereza se svým týmem ( Martin ).

..........................................................................................................................................

6.1.2019 se konala Bedřichovská pětihodinovka, které se zúčastnila Pavla s Honzou. Sníh byl rychlý a počasí chladné, takže to na upravených tratích jelo opravu rychle. Závod se nám povedlo rozjet dobře a i jsme se podívali do méně známých koutů Jizerských hor, ale pak jsme udělali chybku a sjeli do Pekla (nad Josefovým dolem) a následovalo opravdové peklo, běh s lyžemi v ruce, sjezd sjezdovky a procházka k Josefodolské přehradě, kde jsme konečně mohli nasadit běžky a sebrat ještě pár kontrol, ale to už času moc nezbývalo. Nakonec z toho bylo 24. místo z 36-ti dvojic.

 Tom F. 15.2.2019

..........................................................................................................................................................

Jen samé úspěchy v roce  2019 přejí Bulfáci       

     

                             Prvních 18 km v novém roce :-) ( a všichni na kole ! )

 

 

TOPlist